Dokud je světlo, můžu alespoň předstírat, že všechno je v pohodě a nic mě netrápí. Zaměstnávám se a nutím se na to nemyslet. Soustředím se na každou maličkost, jen abych nemusela přijmout realitu. Jenomže jakmile zapadne slunce a zemi zahalí stíny, zmocní se jakási temnota i mě. V podstatě je to pořád stejné. Každý den. S tmnou přijde i Bolest, aby mne objala tak silně, že nemám šanci ji setřást. Ne, vlastně už ani to ne. Objala mě tak silně, že už to není 'já a Bolest'. Teď jsem jen já. Bolest je mojí součástí.
Sedím na posteli a dívám se z okna. Všechno dostalo tmavý odstín. Vše je krásné, klidné. Na nebi není vidět nic - je zataženo. *Už ani hvězdy za mnou nechodí...* smutně jsem se pousmála a pohledem přelétla místnost. Zrcadlo. V něm se krčí jakási postava. Zoufalé, mokré oči na mě upírají pohled *Páni, já brečím.* a levá ruka se zvedá, aby aby utřela slzy, stékající po utrápené tváři. *Fakt vypadám tak hrozně?* Pohled na mě je opravdu zoufalý, a tak se podívám jinam. Vedle sebe spatřím velkou plyšovou pandu. Vztáhnu k ní ruce a pevně si ji přitisknu k hrudi. *Aspoň, že ty mi utéct nemůžeš.*
Jak se tohle mohlo stát? A proč zrovna mě? Všechno mohlo být dokonalé... To jsem vážně tak příšerná, že mě osoba, od které bych to nečekala ani v té nejhorší noční můře, musela opustit? A vážně to muselo být tak... nelidským způsobem? Já bych to nemohla udělat někomu, koho nenávidím, natož pak někomu, koho mám ráda. Osoba, o které píšu, mi říkala 'ségra', a já jí nadevše milovala. Byla pro mě vším. Ve chvíli, kdy bych to nejmíň čekala, mi vrazila kudlu do zad. A teď dělá, jako by nic. Jako by se nikdy nic nestalo. A možná to pro ni znamenám. Nic. Ale dobře mi tak. Asi. Musela jsem si to přeci něčím zasloužit, ne? *A nelituj se pořád! Jsou lidé, co jsou na tom daleko hůř, a ani nepípnou.*
Povolím křečovité sevření pandy, lehnu si na postel a začnu se soustředit na slova, vycházející ze sluchátek, které mi -jak tvrdí máma- přirostly k uším.
"I ruled the world
With these hands I shook the Heaven's to the ground
I laid the Gods to rest
I held the key to the kingdom
Lions guarding the castle walls
Hail the king of Death
Than I lost it all
Dead and broken my
Backs against the wall
Cut me, open, I
Just trying to breathe
Just trying to figure it out
Because I built these walls
To watch 'em crumble down
I said
Than I lost it all
And who can save me now?"
Kdo? Kdo mě zachrání? Byla bych hodně naivní, kdybych čekala, že někdo přijde a podá mi ruku, aby mi pomohl vstát. Budu se muset zachránit sama. Ale půjde to ještě? Nevím.
"I believe that we all fall down, sometimes."
Spadla jsem. Dost prudce na to, aby všechno zmizelo. Můj život se proměnil na temnou propast. Padám. Nevím kam, a nevím, kdy padat přestanu.
Kdo jsem? Jsem duch. Jsem stín. Mizím...
"Never give in, never back down.
Never give in, never back down."
Očima opět zabloudím k oknu. Hvězda. Jeden jediný mihotající světelný bod, projasňující oblohu. *Moje Hvězda.* usmála jsem se na ni.
Všechno zlé je k něčemu dobré. Aspoň se to tak říká... A možná to tak je. Možná jsem potřebovala spadnout, abych si uvědomila, co je pro mě opravdu důležité, kdo je pro mě opravdu důležitý.A pro koho jsem důležitá já.
Přistoupím k oknu, abych si lépe prohlédla 'svojí Hvězdu'. Vidím to, co mi výhled z postele neumožnil vidět. Na nebi je daleko víc hvězd. Otevřu okno a vykloním se z něj. Oblohu jako by někdo vypolstroval hvězdami. Je to úžasné... Myslela jsem si, že tam nic není. Že nebe je prázdné. Stejně jako já a můj život. Ve skutečnosti jen stačilo přistoupit blíž, abych viděla vše. Respektive, to, co jsem vidět potřebovala. Já nejsem sama. Protože ne všichni se na mě vykašlali.
*Krom toho... Mám je.* hrdě se podívám na stěnu. Tam visí plakáty mých Hrdinů. To díky nim vím, kdo jsem. A kdo jsem?
"GO!
I am the innoncent
I am what could have been
The dreams you talk about
Now left on broken skin
Here lies hysteria
A land where chaos reigns
Global Disturbia
Bows down to twisted ways
A world of hate awaits
We are The Wild Ones
They all look the same
Our time has come
I am the chosen
Wretched and Divine
I am the unspoken
The one they left behind
Fearless fight until ew die
I am broken
Wretched and Divine
I am the Devil's smile
The one caught everyday
A hopefull hero's speech
Won't stop the years you bleed
I am a hurricane
And army strong as one
As they sit back and laugh
The one you left is just begun
A world of hate awaits
We are The Wild Ones
They all look the same
Our time has come
I am the chosen
Wretched and Divine
I am the unspoken
The one they left behind
Fearless fight until we die
I am broken
Wretched and Divine
Di-di-di divine
We live for broken hearts
Won't watch them fall apart
We live for the ones
Who don't know they exist
We die for endless winter
Beginner and the sinner
We die for the ones
Who raise their hands to resist
I am the chosen
Wretched and Divine
I am the unspoken
The one they left behind
Fearless fight until we die
I am broken
The Wretched and Divine
Jsem ta, kterou opustili. A právě jsem začala.
Black Veil Brides - Lost It All:
https://www.yohttps://www.youtube.com/watch?v=PU4_3rweDakutube.com/watch?v=PU4_3rweDak
Black Veil Brides - Never Give In:
https://www.youtube.com/watch?v=cijoUVof730
Black Veil Brides - Wretched And Divine:
https://www.youtube.com/watch?v=YIh1X1G2csA
Moc bych chtěla poděkovat všem, co si to přečetli! Upřímně doufám, že se vám příspěvek aspoň trošičku líbil :) Pokud jsem vás zaujala, napište mi prosím :) Budu vděčná za jakoukoli odezvu ;)
Andie Alexanderr
Zdravím, všimla jsem si odkazu na blog ve fanklubu Black veil brides na KT a rozhodla se, že se na to mrknu. Teď budu hodnotit, jako někdo, kdo už ve svém životě něco napsal, má nějaké zkušenosti a ví, jak by měl takový psaný útvar vypadat - tím se nad tebe samozřejmě nechci povyšovat, jenom je dobré vědět, že mohu někomu říct názor na něco, o čem sama hodně vím.
OdpovědětVymazatTeď už tedy k tvému výtvoru;
Na začátek bych chtěla říct, že to bylo dobré - a teď nemluvím o samotném námětu, ale o stylu, jakým jsi to napsala. Slovní zásobu máš jak vidno na úrovni, což se rozhodně cení. Nevím kolik ti je let, ale řekla bych, že dospělá asi nebudeš, a právě proto, mě tvůj souvislý projev velmi potěšil (a teď se omlouvám, jestli dospělá skutečně jsi). Hodně se mi líbily nějaké myšlenky, které jsi v textu rozvinula, jako například to o té bolesti a podobně.
Upřímně ti řeknu, že se mi do toho napoprvé nechtělo, protože takových depresivních příběhu o BVB existuje doopravdy mnoho a většinou je jeden horší slátanina plná pravopisných hrubek než druhý. Autorky těchto výplodů tomu ještě nasadí korunku zápletkou na téma "jsem emo, nikdo mě nechápe, a proto se řežu", to jsi ty neudělala, dala jsi textu nějakou vlastní zápletku (viz problém se sestrou).
To jsem jenom chválila, teď budu malinko kritizovat. Kritizovat ne ani pro pravopisné nedokonalosti, protože ty tu vždycky budou a zmizí pouze tím, že budeš psát, psát a psát.
Podívej, ty máš docela velký potenciál, slušnou slovní zásobu, proto bych, být tebou, trochu popřemýšlela nad nějakým originálním příběhem a neplýtvala svým talentem na takováto okoukaná témata, která na první pohled nejsou nijak atraktivní a nikdo se do nich po přečtení anotace nevrhne po hlavě.
Vymysli si něco svého, něco úžasného, třeba i vtipného a prostě epického a ne něco, čeho je plný internet.
To byla poněkud vyčerpávající odezva, ale vím, že takovéto odezvy jsou třeba. Dostalo se mi jich taky pár a já měla chuť těm, co mě neustále poučovali něco říct, jenomže jsem věděla, že to potřebuji k tomu, abych byla lepší. Rozhodně piš dál a moc se těším na tvé další výtvory!
Tvoje,
Wretched Angel
Ps: Kolik je ti teda let? (promiň, jsem zvědavá:D)
Moc děkuju za první komentář! Hrozně moc mě potěšil :) Ano, vím má to mouchy a časem to, doufám, doladím :D Také jsem měla v plánu napsat spíš nějaký příběh, jen mi do něj vždycky něco chybí, ale v hlavě se mi něco rýsuje :) Odezva sice byla vyčerpávající, ale úžasná, a já ti za ní moc děkuju! Aspoň vím, na čem víc zapracovat :) Další příspěvek bude možná chvíli trvat, ale snad něco sesmolím brzo! :) Za pár dnů mi bude 15, a tobě? :)
OdpovědětVymazatAndie Alexanderr
Mě je taky jenom 15, tedy před týdnem mi bylo:)
OdpovědětVymazatVidíš, já, taková mladá a ještě tě tady poučuju:D
Tak věk je jenom číslo :D Asi máš více zkušeností, no :) S tím tvým druhým komentářem (to shrnu najednou :D) - Děkuju! Vážně moc děkuju.
OdpovědětVymazatKdyž BVB poslouchám, cítím se silnější a hodně věcí mi dochází. Je mi s nima líp. A rozhodně nepatřím mezi ta uječená trdla, co milují jen jejich tvářičky.
Tímhle blogem jsem chtěla jejich myšlenky předat i těm, co je moc nemusí (nechápu, ale okay :D) nebo těm, co by se k významu jejich slov nedostali (a asi jich bude dost...). Na něčem epičtějším pracuju, ale asi to ještě chvíli potrvá, takže trpělivost prosím :) No a dodatečně tedy všechno nejlepší, patnáctko! ;)
Moc díky za přání:)
OdpovědětVymazatA s BVB to mám stejně, před třemi lety, kdy jsem je začala poslouchat, to byla doopravdy jen puberťácká obsese, ale tak po roce jsem je doopravdy začala chápat. Také si dovolím tvrdit, že nejsem jen tak uječená fanynka - dělí mě od nich jen jedna věc. Myslím si, že BVB nejsou dokonalí, protože nejsou. Udělali věci, se kterými jsem nesouhlasila, ale to přece nevadí, protože doopravdy nikdo není dokonalý (klišé, ale pravdivé).
Za komentáře se neděkuje, píšu je ráda, protože sama jako autor vím, jakou dokáží udělat radost. Myslím si, že pro autora, kteréhokoliv druhu není to nejsladší na práci zisk, ale nějaká, jakákoliv odezva, to proto jsem se rozhodla komentovat.
A jen tak mimochodem, nechtěla bys mi na sebe dát nějaký kontakt, nebo si třeba můžeme napsat na KT? Protože konverzace skrz komentáře je sice super, ale věřím, že by to šlo líp:)